WORKSHOP | SÍDLO A KRAJINA

10. října 2013 proběhl v pořadí již čtvrtý workshop, tentokrát na téma Sídlo a krajina. Garanty workshopu byli Matyáš Sedlák, Štěpán Špoula, Michal Fišer a Václav Škarda.

01_jirask

PRACOVNÍ TEZE:

1) Definice prvků vnějšího prstence města

2) Paměť krajiny a periurbánní oblast
hledání základní struktury plánu. Příměstská periurbánní oblast se vyznačuje vrstvením intervencí, které se vzájemně liší způsobem interpretace bezprostředního kontextu a vztahu k přírodě, tento vztah v podstatě odráží překotný vývoj hodnotových měřítek 19. a 20. století. Celý tento vývoj v krajině zůstává nějakým způsobem zaznamenán a jeho správná interpretace je pro kvalitní plán zásadní.

3) Periurban parks – dohoda o příměstské krajině
Ohlédnutí za 30. letou zkušeností některých evropských měst s integrací nezastavěných fragmentů kulturní a přírodní krajiny do celku města. Dobré vymezení nezastavěné oblasti v plánu je sice nezbytným krokem, zdá se ale, že samo o sobě nestačí.

4) Definice problémů sídliště a otázek spojených se způsobem soudobé interpretace sídlišť
Optika kompaktního města či optika modernistická? Jaké jsou kvality sídlišť a jak je rozpoznávat? Metodiky územního plánování v konfrontaci s „autorským urbanismem“ sídlišť selhávají, intervence jsou v atmosféře stigmatizace sídlišť vždy vnímány jako snížení již velmi nízké kvality. Je monofunkčnost problémem? Péče o veřejná prostranství a zeleň selhává, majetkoprávní vztahy v území a vlastnictví bytů představující časovanou bombu pro budoucnost. Vztah sídlišť ke krajině v sousedství i ve spodních vrstvách.

5) Případové studie (Milan Jirovec, Matyáš Sedlák, Mirek Holubec):

Zástavba na Litochlebském náměstí
anotace:
Výstavba velkého administrativního centra v rozvojovém území, které je součástí sídliště. Navýšení koeficientu, územní plán a jeho vztah k realitě, selhání jeho obecné metodiky v konfrontaci s „autorským urbanismem“ sídlišť, s majetkoprávní roztříštěností, s realitou infrastruktury. Fenomén paměti místa skrze restituční katastr. Reálné parametry projektu v konfrontaci se současnou realitní situací. Výstavba na sídlištích v konfrontaci s absolutním odporem občanů.

Ověřovací studie Chodov – Ke Stáčírně
anotace:
Rozvojová studie možného polyfunkčního rozvoje volných ploch na sídlišti. Plošné nároky na dopravu v klidu. Jaké jsou prostorotvorné omezení v sídlištních strukturách. Deficity dopravy jako zátěž území. Relevantnost rozvojových úvah.

Centrum Nové Háje
anotace:
Návrh polyfunkčního centra nadmístního významu v prostoru sídliště. Polyfunkce jako problém, konflikt s požadavky veřejnosti,

Případové studie (Michal Fišer a Štěpán Špoula)

Jiráskovy sady, Litoměřice
anotace:
Obecní humna v 19.století jako předobraz peri-urban parku; definice „prázdna uprostřed prázdna“ jako základního strukturálního prvku územní organizace;

Čtyři Dvory, České Budějovice
anotace:
Rozhraní velkého města a specifické krajiny; názorná situace pro rozvoj peri-urban parku
popis situace: rozhraní velkého města a specifického biotopu; okraj města tvořený velkokapacitním panelovým sídlištěm, zřetelné vymezení předělu sídelní struktury a nezastavěného prostoru pomocí sítě komunikací; přes ulici kulturní krajina kontinuálně utvářená od středověku (rybníkářství) specifické výrazné hodnoty s vysokým obytným potenciálem nevyjímaje dožívající zbytky kasáren s vojenským cvičištěm; soudobá eroze řádu nekoordinovaným postupem zástavby na úkor krajinných hodnot.
popis návrhu: názorná situace pro rozvoj peri-urban parku; snaha o vyvážení, skloubení umělých a přírodních elementů, definování hranice města, ochrana přírodních hodnot, proložení švu novým výrazným strukturálním prvkem iniciačního charakteru zde ve formě zemního valu s pěší promenádou.
Závěry pro zadání UP: motto – uvést v rovnováhu město a krajinu, nutnost definování dlouhodobé vize jako základního předpokladu pro udržení hodnoty území, definovat (trvale) nezastavitelné území logickou a nepřekročitelnou hranicí, definovat prvky základní infrastruktury (cestní síť, propojovací, nástupní body, parkoviště, doplňkové služby atd.) v případě potřeby definovat území pro změnu parcelace.

Kyje, Praha 14
anotace:
Krajina může být centrem; vnitřní periferie jako trvalá kulturní hodnota; potok, rybník, les, kopec jako plnohodnotná součást metropole

Případová studie (Václav Škarda)

Hranice města:
Příklad Rozboru území Prahy 13
- témata a otázky pro okraj města a sídliště pro zadání územního plánu
Hranice Prahy
- včera, dnes a zítra?
Příklady zastavění na okraji vybraných evropských měst